O lidu Lahu a jeho zpracování Pu’Eru

Čaje typu Pu’Er se v České republice pomaličku dostávají do povědomí. V českém a především anglickém jazyce lze nalézt spoustu informací o tomto zajímavém čaji. Co se však už tak lehce nedozvíme, jsou informace o menšinách, které mají často velice svébytný způsob zpracování a přípravu čaje.

Pohled na oblast kde žijí lidé Lahu
Pohled na oblast kde žijí lidé Lahu

Provincie Yunnan, rodišti Pu’Er, se skládá z velkého počtu národností a menšin mj. Bai, Dai, Hani, Lahu, Lisu, Thai a další. V další části článku se zaměřím pouze na menšinu lidu Lahu jež zaujme nejen svým zcela osobitým způsobem přípravy čaje, ale též svou bohatou kulturou.

O lidu Lahu

Lahu (拉祜族; Lāhùzú; další označení: Ladhulsi nebo Kawzhawd) je menšina žijící v jižním Yunnanu. Rozlišujeme dvě základní skupiny: Lahu Na (Bílý Lahu) a Lahu Xi (Žlutý Lahu). Lahu Na přišli po západní trase a usídlili se v kraji Lincang, Lancang, Menglian a Menghai. Lahu Xi přišli po jižní trase a usídlili se především v okolí pohoří Ailaoshan (kraj Jingdong, Simao, Mojiang a Yuanjiang).

Lidé sami sebe pojmenovali „Lahu“, které vychází z dlouholeté zkušenosti lovu tygrů. „La“ znamená Tygr a „Hu“ se rozumí způsob přípravy jídla. Dohromady bychom název volně přeložili jako „Umění pečení tygra na ohni“.

Dle legendy lid přivedl do Yunnanu jelen, kterého stopovali při lovu. Mělo se tak stát zhruba před dvěma tisící let za panování dynastie Han. Oproti současnému stavu se však jednalo o severnější oblasti. Lidé se stále živili lovem a vedli kočovný život. Zhruba v 8. století byli v důsledku vzniku státu Nanzhao nuceni přesunout se dále na jih. Zde v důsledku vlivu okolních národností (především Han a Dai) postupně upouštějí od kočovného života a začínají se věnovat zemědělství. Mělo se tomu stát nejpozději v 18. století. S hospodářským rozvojem postupně přešli na feudální systém. Jejich životní styl a zvyklosti byly více či méně ovlivňován národy Han a Dai.

Kulturní a společenský život se točí povětšinou kolem velkých festivalů. Jsou jimi Lahukuo festival, festival ohně, festival nové rýže, festival dračích lodí a další.

Nejdůležitějším a největším festivalem je Lahukuo (oslava nového roku) jenž je rozdělen na velký rok (ženský) a malý rok (mužský). Ženský trvá čtyři dny (od prvního do čtvrtého dne nového roku) a mužský trvá tři dny (od devátého do dvanáctého dne nového roku). Ústředním bodem je třídenní hudební slavnost, při které se tančí a zpívá. Pokud byla v předcházejícím roce dobrá úroda, může se slavnost protáhnout i na pět dní.

Na první den nového roku mají lidé ve zvyku „vydobýt si čerstvou vodu“. Ráno toho dne se snaží každá rodina být první, která si přinese v bambusovém džberu čerstvou vodu domů. Čerstvá voda má symbolizovat čistotu a štěstí. Kdo se ji na nový rok napije, ten bude mít štěstí po celý rok.

Tradiční odívání žen
Tradiční odívání žen

Nejen při významných festivalech se lidé rádi odívají do černé, jež je pro ně symbolem krásy. Muži nosí černé čelenky s černým límcem, krátká saka zapnul na pravé straně, a dlouhé pytlovité kalhoty. Ženy často nosí dlouhé šaty s rozparky dosahující až do pasu. Límec a lemy jsou lemované látkou v různých barvách. Přední strana pláště je zdobena stříbrnými korálky. Muži i ženy rádi nosí dlouhé turbany, které jsou více, než tři metry dlouhé s jedním koncem visícím vzadu až do úrovně pasu.

Čím dál častěji je však vidět vliv okolních národností. Není proto výjimkou, že uvidíme příslušníka menšiny Lahu v oděvu typickém pro Dai nebo Han.

Většina lidí žije stále v původních domech, které slouží nejen jako příbytek, ale je též důležitou části sociálního života rodiny. Velikost domů se různí od malých (pro čtyři až pět lidí) až po velké pro dvacet až třicet lidí.

Tradiční domy jsou budovány z bambusu, dřeva a střecha je pokryta slámou. Domy se nejvíce podobají těm, které si staví lidé Dai. Dům je členěn na dvě úrovně, kdy v přízemí žijí hospodářská zvířata a v prvním patře rodina. Přístup do horního patra je po mohutném schodišti, které je vždy umístěné na pravé straně. Horní patro je rozděleno na ložnici a společenskou místnost s ohništěm. Právě společenská místnost tvoří nejdůležitější část domu, kde se setkává celá rodina.

Stavba nového domu je společenskou událostí. Každý obyvatel vesnice přiloží ruku k dílu a po dokončení je uspořádána velká oslava pro celou vesnici.

Důsledkem vlivu křesťanských misionářů převzala většina lidí nejen křesťanskou víru, ale též nahradila v písemné formě čínské znaky za latinku. Nicméně jazyk lidu Lahu je silně izolovaný a používá se pouze v této komunitě.

Způsob zpracování Pu’Eru lidem Lahu

Zpracování čaje lidmi Lahu, je stejně jako spousta dalších zvyků, ovlivněn ostatními národy a to především lidem Dai.

Tradičním způsobem zpracování (uskladnění) čaje lidem Lahu je napěchování čajových listů do bambusového stvolu, jež je praktikován několik staletí. Můžeme jej tak považovat za tradiční zpracování PuEru v jižním Yunnanu. Bohužel nejen v našich končinách je takto zpracovaný čaj považován za něco podřadného, čemu nemá ani smysl věnovat pozornost. Opak je pravdou. Tento čaj je nejen tradičním produktem, ale zaujme i svoji chutí a vůní, která se směle vyrovná i těm více známým (ceněným či „klasickým“) PuErům.

Základní surovinou jsou čajové listy z divoce rostoucích velkolistých čajovníků. Sbírají se velké rozvinuté a dužnaté listy, které se krátce praží na otevřeném ohni (pro odstranění přebytečné vlhkosti). Dnes se můžeme setkat i s běžně zpracovaným Mao Cha, které lze též použít jako základní surovinu.

Opraženým (usušeným) listem se až po okraj naplní bambusová tyč. Pro tyče se používají pouze mladé bambusové stvoly stáří maximálně jednoho roku a délky zhruba 80 cm.

Pu'er v bambusu
Pu'er v bambusu

Tyč se vloží na 6 – 7 minut do otevřeného ohně. Zde v důsledku vody obsažené v čerstvém bambusu a vysoké teploty, dojde k napaření a změknutí listů. Dřevěnou holí se pak list slisuje. Zbylé místo opět doplní novým (opraženým, usušeným) listem. Celý proces se několikrát opakuje až do doby co je list slisován na celou délku bambusové tyče.

Po vychladnutí se někdy bambusové tyče zakopu do země, kde se nechají několik měsíců zrát. Běžně se však po vychladnutí a částečném vysušení (obdobně jako u jiných druhů PuErů) bambusová tyč rozřízne a čaj je připraven ke konzumaci. Čaj je možno nechat několik let zrát pro zjemnění chutí nebo upotřebit k okamžité spotřebě.

Čaj lze zakoupit v našem obchodě:

Tradiční příprava Pu’Eru lidem Lahu

Kao Cha Guan
Kao Cha Guan

Nejen samotní lidé Lahu, ale též další menšiny v Yunnanu používají Pu’Er pro tzv. Kao Cha (烤茶, pečený čaj). Jedná se o velice prastarý rituál předávaný z generace na generace.

Základem pro tento rituál je hliněný džbánek (někdy nazývaný jako Kao Cha Guan), ohniště nebo zdroj přímého plamene (kahan, kadidelnice apod.), čaj v bambusu a voda.

Prvním krokem je zahřátí džbánku nad plamenem, které připraví nádobu pro přípravu a zároveň odstraní případné nečistoty.

Odměřené množství se vsype do prázdného džbánku. Džbánek respektive čaj se zahřeje nad plamenem. Důležité je, aby zahřátí proběhlo rovnoměrně a nedošlo ke spálení čaje. Zahřívání probíhá tak dlouho, dokud se ze džbánku nezačne linout vůně čaje. V tomto okamžiku se do nádoby nalije vřící voda. Ještě chvíli se vrátí nad plamen. Nápoj je připraven a může se rozlít do připravených šálků.

Čaj připravený tímto způsobem je velice silný a lahodný. Někteří konzumenti přirovnávají stav, ve kterém se nacházejí, ke stavu blízkému opilosti z alkoholu (ovšem bez negativních vlivů kocoviny druhý den).

Zdroj:

  • China Fact Tours [online]. 2010 [cit. 2011-05-10]. China Fact Tours. Dostupné z www: http://www.chinafacttours.com.
  • China Tour 360 [online]. 2010 [cit. 2011-05-10]. China Tour 360. Dostupné z www: http://www.chinatour360.com.
  • Lahu people. In Wikipedia : the free encyclopedia [online]. St. Petersburg (Florida) : Wikipedia Foundation, 29 September 2003, last modified on 28 February 2011 [cit. 2011-05-10]. Dostupné z www: http://en.wikipedia.org/wiki/Lahu_people.
  • WANG, Ling. Tea and Chinese culture. Vyd. 1. China : Long River Press, 2005. 200 s