2009 Xinghai „Phoenix“ Shu Xiao Bing Cha

2009 Xinghai „Phoenix“ Shu Xiao Bing Cha - krabička
2009 Xinghai „Phoenix“ Shu Xiao Bing Cha - krabička

Po delší době jsem se opět dostal k ochutnávce Shu Pu’erů. Při pohledu do skříně padlo mé oko na červený obal. Říkám si, že je to znamení a jdu si jej ihned připravit. Tím čajem byl Shu (tmavý) Pu’er od Xinghai Tea Factory a to konkrétně malý 100 g koláček s označením Fénix.

Popis prodejce

(přeloženo z angličtiny a redakčně upraveno)

Čaj samotný pochází z vysoce kvalitního listu třídy Gong Ting a 1. velikostní třídy. List byl fermentován v roce 2008 a lisován středně silně (pomocí hydraulického lisu) v listopadu 2009 (16. 11. 2009). Stupeň fermentace byl proveden vyšší. Chuť je jemná a hladká.

O  Xinghai Tea Factory

Xinghai Tea Factory (兴海茶厂) je středně velký závod zaměřený především na výrobu kvalitních Shu Pu’erů. Založena byla roku roku 2002 v Xishuabaně (provincie Yunnan, Čína). Vlastní zhruba 60 akrů čajových zahrad, které zpracovává ve vlastních továrnách rozprostírající se na téměř 11 000 m2. Vedoucím manažerem je pan Zhang Jian-li, který má za sebou více než 20leté působení ve slavné Menghai Tea Factory. Závod získala za své produkty řadu ocenění mj. zlatou medaili na  2005 Guangzhou Mezinárodním čajovém festivalu nebo zlatou medaili na Tea Culture Expo konané  roku 2007.

Ochutnávka

Čaj byl připraven v naší oblíbené yixingské konvičce určené na Shu Pu’ery (o objemu zhruba 150 ml). Do konvičky byla vložena lisovaná část koláčku a “rozrušená” část v poměru 4:1. Takováto směs vede k rovnoměrnému louhování čaje po celou dobu přípravy. Rozrušená část dodává sílu po první 2-3 nálevy a po jejím vyčerpání přichází na řadu lisovaná část. Konvička byla nahřáta a byl proveden oplachovací nálev.

Na tomto místě by se slušela poznámka, že se ani v nejmenší nejednalo o řízenou degustaci. Už jen použitá konvička samotná značně ovlivní výslednou chuť čaje. Berte prosím tedy tuto ochutnávku jako subjektivní názor na tento čaj při konkrétním způsobu přípravy.

Ban Yue (půlměsíc) Hu - mistr Xu Chunxian (mat. Tie Xing Ni)
Ban Yue (půlměsíc) Hu - mistr Xu Chunxian (mat. Tie Xing Ni)

Čaj jsem zaléval vroucí vodou v intervalech 15/15/20/30/60 sec. Chuťově nejlepší byly první dva nálevy. Vůně byly jemná, harmonická, sladká (karamelová) s tóny dřevin a kakaa. Nálev samotný pak vydal zprvu lehce suchou chuť na patře, které téměř v okamžiku přešla v kakaové tóny, aby byla završena sladce karamelovou dochutí s dlouhým účinkem.

Bohužel po druhém nálevu začal čaj ztrácet na intenzitě a hloubce. Třetí nálev ještě ušel, ale již se začaly objevovat hořké tóny. Od čtvrtého nálevu byla chuť plochá bez zjevného vývoje v ústech. Nepomohl ani delší čas louhování u dalších nálevů. Čaj byl stále slabší a plochý s náznakem hořkých tónů.

Podívám-li se na čaj komplexně, pak musím usoudit, že se jedná o dobrý čaj s kratší výdrží. Spokojím-li se dvěma plnohodnotnými nálevy, pak se jedná o znamenitý čaj výtečné chuti. Pokud však očekávám delší výdrž (více nálevu), pak sáhnu po jiném čaji (např. 2006 BOYOU “CHINESE NEW YEAR”). Případně použiji tento čaj k běžnému popíjení při venkovní práci za chladného počasí.

Zkusím ještě jeho bratříčka 2009 Xinghai „Dragon“ Shu Xiao Bing Cha, který je fermentován lehčeji.

Výlet do Doupěte – 3. díl Keramická dílna Petra Nováka

Keramikovo království
Keramikovo království

Poslední díl našeho výletu do Doupěte bych chtěl věnovat keramické dílně Petra Nováka. Nebudu se tady dlouze rozepisovat, ale spíše využuji fotografií z návštěvy jako malé galerie.

Dílna je kouzelná a všude kam oko dohlédne je spousta rozpracované keramiky. Je pěkné nakouknout tzv. do kuchyně a vidět kde se ty pěkné věci vyrábějí. Vyvrcholením je pak poslední místnost s malou galerií hotových výrobku. Navíc k okamžité koupi. Samozřejmě jsme neodolali a odvezli si konvičku, nádobu na Liuan a Michal také dvě Shiboridashi.

Před odjezdem jsme si dali ještě zajímavý Dan Cong oolong z 60.let. Chuťově velmi zajímavý čaj, který moc nepřipomínal chuť oolongu, ale spíše vyzrálého Pu’eru.

Tímto bych chtěl Petru Novákovi ještě jednou poděkovat za příjemně strávený víkend.

Výlet do Doupěte – 2. díl Telč a Liuan ze 40. let

Druhý den našeho pobytu v Doupěti byl naplánován výlet do nedaleké Telče. Vyrazili jsme pěšky po žluté turistické stezce. Mylně jsme se domnívali, že když je to po jedné barvě, nemůžeme sejít s cesty. Opak byl pravdou. Trochu viny však také nesou místní značkaři, kteří trasu již dlouho neobnovili a navíc umístili nevhodně odbočující šipku. Chybu jsme si uvědomili poměrně pozdě a tak jsme zvolili nejkratší cestu, přímo za nosem k turistické stezce.

Telč
Telč

Kolem poledne dorážíme do Telče. Kocháme se zdejším krásným náměstím a přilehlým okolí. Všude spousta svatebčanů, sem tam nějaký turista a hlavně kachny. Ty by pořád Michal jedl. Prý, že ji ty stehýnka dorostou :D. Po prohlídce jsme si dali dobrý oběd a netrpělivě vyčkávali 2. hodinu odpolední. Tou dobou totiž otvírala zdejší vyhlášená čajovna Scivias.

Pět minut pod 2. hodině již sedíme uvnitř čajovny a vybíráme čaje. Já se řídil heslem: ” V čajovně pij co nemáš doma”. Nedávám si tedy čaj, ale matéčko (s karamelem). Michal zvolil zajímavý Sheng Puer a Anička pro změnu ledový čaj. Mé matéčko bylo výtečné a rád jsem si jej nechal zalít ještě jednou. Michal mezitím připravil nespočet nálevů a náramně si čaj pochvaloval. I samotná čajovna byla pěkně a vkusně zařízená, obsluha milá. Pokud budete mít cestu do Telče, zastavte se, určitě to stojí za to.

V podvečer jsme se vydali zpět do Doupěte po oblíbené žluté turistické stezce. Tentokrát nebloudíme a tak kolem sedmé dorážíme do Doupěte. Akorát včas, protože za nedlouho se začal připravovat archivní čaj Liuan ze 40. let 20. století.

Příprava čaje Liuan ze 40. let
Příprava čaje Liuan ze 40. let

Venku bylo příjemné teplé podvečerní počasí a tak jsme se rozhodli čajovat venku. Připravili jsme nezbytné propriety a Petr Novák rozehřál kamínka na vodu. Výborná věcička a vodu vytváří bezvadnou. Dnešní přípravu jsem měl na starosti já osobně. Nejprve čaj dvakrát propláchnu a pak už jdeme na nespočet nálevů. Zprvu byl trochu suchý a hořký na patře, ale s dalšími nálevy se vytrácí a naopak nastupují sladké tóny. Čaj zanechával v ústech velmi dlouhou dochuť, která zprvu zmizela, aby se za okamžik vrátila a zůstala velmi dlouho v ústech. Chuť byla umocněna sílou, kterou čaj po pár nálevech člověka téměř paralyzovala. Všechny pocity s tohoto čaje snad ani nelze poznat. Ve zkratce by se dalo říci, že se jedná o úžasný čaj, který stojí za to si vychutnat. Nejlépe s dobrými přáteli.

Výlet do Doupěte – 1. díl Roštejn a večerní čajování

Na Roštejně
Na Roštejně

Již delší dobu jsme měli v plánu vyrazit za keramikem Petrem Novákem do Doupěte. Minulý víkend konečně nastala příhodná doba.

Vyrazili jsme spolu s kamarádem již v pátek ráno. Doupě je od naší domoviny poměrně daleko a nedostupné. Vyrážíme tedy v brzkých ranních hodinách. Nejprve využíváme síly ocelového oře, který nás dopravil přes Kolín do Havlíčkova Brodu. Zde už pokračujeme drožkou taženou několika-seti spřežením (myšleno autobusem ;)). Nakonec, po téměř 5hodinové cestě dorážíme do Třeště počátku našeho putování.

Po krátkém obhlédnutí města vyrážíme vstříc hradu Roštejn. Prodíráme se kukuřičným polem, abychom zjistili, že pohodlná cesta vede nedaleko. Poté jde už vše pohodovým tempem až na hrad Roštejn. Přicházíme ve tři čtvrtě na pět a zjišťujeme, že prohlídku už nestíháme. Sedáme si tedy do přístřešku před hradem.

Místní klid a prostředí nás přímo vybízelo k přípravě nějakého čaje. Není co řešit a kamarád pohotově vyndává vařič. O chvíli později již voda klokotá varem. Vybíráme čaj a rozestavujeme cestovní gaiwan s mini šálky. Výběr padl na tradiční Anxi Tie Guan Yin z roku 2007  2008. První šálek teprve otvírá bránu k lahodným chutím a vůním. S dalšími nálevy je čaj zajímavější a zajímavější. Výtečná ořechová chuť nepodobná moderní  Tie Guan Yin. Tohoto božského zážitku jsme si užívali něco přes hodinu, než byl čas jít dále do cíle našeho putování.

Netrvalo to ani chvilku a v podvečer dorážíme ke stavení Petra Nováka. Ihned nás vřele přivítal a vzápětí nás už provázel po svém panství (podrobnější popis snad v nějakém dalším díle). Po ubytování vyrážíme do kuchyně na výtečnou řepnou polévku a hlavně zajímavý čaj. Výběr tentokrát padl na Sheng Pu’er 2003 CNNP 7542, který byl skladován mokrým způsobem v Hongkongu. Ač tyto čaje nevyhledávám (negativní zkušenost s několika exempláři), musím přiznat, že tento byl velice zdařilý. Příjemná vůně i chuť, která ihned zaplnila celá ústa a zůstávala v nich po dlouho dobu. Škoda jen, že se běžně na trhu nedá sehnat nebo za přemrštěné ceny. Budete-li mít možnost ochutnat, neváhejte, stojí to opravdu za to.

Čajování na skále

Krásný čtvrteční den nás nabádal k venkovnímu čajování. Neváhali jsme. Vzali termosku, gaiwan, misky a hlavně výtečný zelený čaj 2012 Spring Te Ji Grade Lianghe „Hui Long“.

Našli jsme si klidné místo na Mariánské skále s pěkným výhledem na město. Čaj byl výtečný a krásně uvolnil napětí z hektického pracovního dne. Škoda jen, že se nám už blíží podzim a venkovní posedávání bude chladnější a chladnější. Nu pak přijde na řadu asi nějaký tmavý čaj ;).