1970’s Liuan Basket Tea

Po delší době jsem nahlédl do krabice ze vzorky, které jsem stihl nasbírat. Koukám co bych si mohl dát a tu mi v ruce zůstane ležet vzorek Liuan-u ze 70. let. Říkám si kdy jsem jej asi kupoval, protože v té době se čaj neprodukoval (sice se uvádí, že v Macau se i nadále čaj vyráběl, ale jsou to pouze nepodložené informace) a tak bych jej považoval za falzifikát. Pravděpodobně jsem jej tak dostal zdarma k některému z nákupů.

Podle informací producenta by se mělo jednat o pravý Liuan. Údajně rodiny vyráběli čaj i přes zákaz výroby a to z prostého důvodu, že nic jiného neuměli. Nevím co je na tom pravdy a také je pravda, že pře rokem 1950 existovalo několik firem/rodin zabývající se výrobou Liuan. Bohužel mnoho informací o nich není a dodnes je známa jen ta nejznámější Sun Yi Shun.

Degustace

Pojďme se tedy podívat na vzorek. Jedná se o 10 g čaje Liuan ze 70. let minulého století a nyní jej obchodník prodává za cenu 22 $/10 g. Čaj byl připraven v yixingské konvičce určené na Liuan tvaru Shi Piao (o objemu zhruba 180 ml). Tento tradiční tvar konviček se vyznačuje třemi společnými základními rysy: lichoběžníkové tělo, tři půlkruhové nožičky a držátko na pokličce tvaru vypouklého mostu. Do konvičky jsem vložil celý vzorek, tj. 10 g. Konvičku jsem nahřál a provedl dva oplachovací nálevy.

Na tomto místě by se slušela poznámka, že se ani v nejmenší nejednalo o řízenou degustaci. Už jen použitá konvička samotná značně ovlivní výslednou chuť čaje. Berte prosím tedy tuto ochutnávku jako subjektivní názor na tento čaj při konkrétním způsobu přípravy.

1970's Liuan Basket Tea
1970's Liuan Basket Tea

Čaj jsem zaléval mírně zchladlou vodou (85 – 90 °C) v intervalech 15/15/30/60/60 s. Z prvním nálevem dal čaj nejtemnější, tmavě hnědý nálev. Postupně (i přes prodloužené časy louhování) však barevná intenzita slábla až na hnědo-oranžové tóny. Co mě však překvapilo byla vůně spařeného listu. Intenzivní kafrová vůně, která přebila téměř všechny ostatní tóny. Jediné co se dalo ještě rozeznat byly hliněné tóny (opravdu myslím vůni jako když se pracuje s modelářskou hlínou na hrnčířském kruhu).

Bohužel i v chuti se čaj moc nevyznamenal. Kafrové tóny i zde velmi silně převládali a na patře se objevila ona hliněná chuť (určitě však nepochází z konvičky, protože ta je důkladně vyvařena a již několik čajů v ní bylo připravováno a nikdy se tento problém nevyskytl). Vše bylo dokonáno v dochuti, které byla nepříjemně svíravá až kyselá. Prostě nic co by člověk očekával nebo mu chutnalo. Připravil jsem pouze 5 nálevů a dál jsem již nepokračoval nejen pro nijak oslnivou chuť, ale též pro slábnoucí intenzitu čaje. Již při 4. nálevu bylo cítit strmé klesání intenzity chutě a to i přes prodlouženou dobu louhování. Což bylo další zklamání a od takovéhoto čaje bych očekával  mnohem delší výdrž.

Pokud si mohu dovolit soudit, pak bych vzorek nepovažoval za čaj Liuan. Chuchutově mi připomínal spíše mnohem mladší Liubao či v některých prvcích méně povedené Shu Pu’ery. Možná se však opravdu jedná o Liuan z rané produkce, kdy se producenti snažili znovu najít ztracený čaj. Shrnout se to dá i tak, že čaj se nepodobá žádnému Liuan-u od Sun Yi Shun, které jsem měl možnost pít. To však nevylučuje možnost produkce jiného výrobce.