Čína: Díl 4 – návštěva města Wuzhou

Ve městě Wuzhou [梧州] jsme strávili pár dní při cestách do nedalekých vesnic a oblastí pěstování čaje Liubao [六堡茶]. Ubytováni jsme byli v jihozápadní (staré) čtvrti, která je od vlakového nádraží přes celé město :). Nádraží je totiž situováno na severozápadě, téměř na jeho úplném okraji.

Je mi záhadou, proč tak zajímavé město je stran všech zahraničních průvodců. Možná je to odlehlostí, či menším množstvím památek. Každopádně nám se zde líbilo a určitě bychom se sem rádi znovu podívali.

Stará část města je pěknou ukázkou staré koloniální architektury se spoustou úzkých uliček a zákoutí. Jediné co dojem kazí je cca 15 m vysoká železobetonová protipovodňová zeď. Určitě je však potřeba. Podle fotek (např. zde) z roku 2005 je vidět, že i tak vysoké zdi nemusí stačit zadržet valící se masu vody. Byli jsme tedy rádi, že tentokrát (pobývali jsme zde ve stejném měsíci jako při ničivých povodních) žádná voda nepřišla. Naopak přišla obrovská vlna veder, při kterých člověk, i po velmi krátkém pobytu na sluníčku, mohl ždímat tričko.

Pěkným zážitkem je procházka po promenádě, která je zbudována na horní straně protipovodňové zdi. Táhne se téměř od mostu Yunlong na východě přes most na třídě Xijiang kde se stáčí na sever a končí u mostu ve čtvrti Qianjian. Celkem téměř 5 km. My prošli jen malý kousek u nábřeží řeky Xi [西江], kde jsme sešli až ke břehu. Chvíli jsme si užili výhled na čilý lodní ruch na řece a výhledy na protější břeh. Pak jsme se prostupem ve zdi vrátili do města a prošli si zdejší obchůdky se suvenýry.

V dalších dnech jsme ve městě pobývali jen krátce. Většinou jen večer po návratu z cest po okolních vesnicích (viz další díly cestopisu). I tak jsme stihli navštívit obchod s čajem a ochutnat nespočet zajímavých čajů. Více o pobytu ve městě snad napoví níže uvedené fotografie.

Před odjezdem do Kunmingu [昆明] jsme ještě stihli zajít do chrámu Dračí matky [龙母庙; Long Mu Miao] (vstup ¥15), který byl nedaleko hotelu. Pošli jsme starou zástavbou a po chvíli jsme stáli u jižní brány. Překvapivé je, že u této brány se vstupné platí, ale u druhé (západní) nikoliv. Procházíme se první částí chrámu a obdivujeme zdejší stavby a výzdobu. Postupujeme dále a najednou zjišťujeme, že další část je oddělena plotem. Musíme tedy vyjít zpět jižní bránou a jít po rušné silnici k druhému vchodu. Velice zajímavé.

Druhá část areálu je mnohem rozlehlejší s bujnou vegetací. Bohužel ani stíny mohutných stromů nezabránily obrovskému vedru, které bylo nesnesitelné už v dopoledních hodinách. K největší atrakci chrámu jsme museli vyšplhat po nespočetném množství prudkých schodů. Na vrcholu byl odměnou pohled na obrovskou 34 m vysokou sochu dračí matky. Příjemné bylo, že i zde bylo občerstvení za rozumnou cenu a i obsluha byla ochotná. Dokonce přeběhla celou plochu, jen aby mi prodal dvě vody ;-).

Po poledni jsme sbalili věci a odjeli taxíkem na vlakové nádraží. Vtipné, že i když jsem seděl vepředu vedle řidiče, měl jsem co dělat abych se vešel :-D. Na nádraží nás přivítalo půl hodinové zpoždění (pak, že v Číně jezdí všechno na čas). Po příjezdu vlaku následovala obvyklá akce cestujících. Všichni se narvali k bráně a netrpělivě čekali, až je pustí na peron. Nevím proč, když každý má místenku a tím místo zajištěno. V poklidu jsme si tedy nastoupili a vydali se na několikahodinovou cestu do města Nanning [南宁] (¥64,5). Zde jsme museli počkat v hotelu přes noc, protože již nebyly volné jízdenky na noční vlak.

Do Kunmingu [昆明] jsme odjeli v 7 hodin ráno. Prozíravě jsme zakoupili jízdenky (¥204) do lehátkového vozu, kde se 12. hodinová cesta dala přežit. Cestou pozorujeme měnící se krajinu a tunely. Na trase jejich velké množství a v jednom jsme dokonce jeli celých 5 minut. Zajímalo by mě, jak mohl být dlouhý. Na večer jsme konečně dorazili do Kunmingu. Pak už zbývalo jet pár stanic autobusem a byli jsme na hostelu.