1960′s NL229 Liubao Cha a falešný Liuan

Minulý měsíc (15. 2.) jsme zajeli ke kamarádovi na další degustační odpoledne. Tentokrát jsme jako téma zvolili naše oblíbené čaje Liubao, i když se nám tam vloudil jeden kousek z jiné kategorie.

Začali jsme zlehka čajem od milců 2009 Liubao Xiao Bing Cha. Při úplně první ochutnávce nebyl marný a tak jsme jej chtěli zkusit všichni dohromady. Bohužel při této degustaci měl tendenci do kyselejších tónů. Ne, že by se nedal pít, ale už to prostě nebylo ono. Později mě napadlo, jestli to nemůže být sušším skladováním. Zkusím jej dát do krabice s miskou vodu (jak doporučil Michal), aby zrál při větší vlhkosti. Zkusím za rok napsat zkušenosti ;-).

Při nedávné návštěvě Číny jsme u jednoho prodejce získali vzorek velice zvláštního čaje. Vypadal jako starší Liuan, ale paní rovnou řekla, že je falešný a v obchodě jej má jako raritu (doufám, že jsem pochopil rozhovor správně, byl tlumočen). Vzorek (více jak 10 g) putoval do velkého keramického gaiwanu o objemu cca 200 ml. Čaj opravdu nechutnal jako Liuan, který jsme měli možnost do této doby ochutnat. Velmi se podobal Shu Pu-eru, což by odpovídalo skutečnosti, že v 90. letech se Liuan hodně falšoval právě užitím méně či více kvalitním Shu Pu-erem. Tento čaj byl spíše takovým zpestřením našeho sezení. Přesto jsme byli rádi za jeho ochutnání, protože i falešný výrobek může dosahovat značných kvalit ;-).

Před zlatým hřebem večera přišel na řadu ještě jeden starší čaj. Byl jím čaj 1989 Wuzhou TF Small Dragon Box Liubao. O něm však chci sepsat samostatný příspěvek a tak pro dnešek vynechám jeho popis.

Vrcholem večera byl archivní Liubao 1960′s NL229 Liubao Cha, který byl skladován většinu času v Malajsii, tj. ve velmi vlhkém prostředí. Do Evropy (Londýna) se dostal cca v roce 2013. Údajně díky zmínce v knize Lao Liu Bao Tu (馬來西亞 – 老六堡圖, Fotografie archivních Liu Bao) se jeho cena na trhu raketově zvýšila. Inu je to daň za popularitu čaje.

Dovolím si připomenout již známou poznámka, že se ani v nejmenší nejednalo o řízenou degustaci. Berte prosím tedy tuto ochutnávku jako subjektivní názor na tento čaj při konkrétním způsobu přípravy.

Čaj jsme připravovali v Yixingské konvičce tvaru Shi Piao o objemu cca 150 ml. Na tento objem jsme použili celý 10g vzorek. Jak se sluší pro Liubao, tak konvičku jsme řádně vyhřály vroucí vodou a provedly dva oplachovací nálevy.

Spařené listy jsme zalévali vroucí vodou (nedávno jsem se dozvěděl, že Liubao je třeba zalévat opravdu vroucí vodou pro získání maximálního požitku z čaje). Čas jednotlivých nálevů jsme tentokrát neměřili. Dá se říci, že jsme začali na 20 sekundách a postupně prodlužovali na nějaké 3 minuty u 10. nálevu.

Opět se ukázalo, že dobré Liubao vzniká až několikaletým skladováním. Zprvu je sice čaj nesmělý, ale hned v dalších nálevech o sobě dá znát s plnou parádou. Nejprve nás nabudil svou zajímavou vůni, která ze všeho nejvíce připomínala ořechy doprovázené sladkostí. Další na řadě byla barva nálevu, která si nezadá s těžkými červenými víny – jiskrně temně rudo-hnědá. Celek byl pak završen příjemnou uhlazenou chutí s prvky ořechů (lískové, vlašské až pistáciové), hořké čokolády a to vše velmi rychle přechází do sladkého závěru s dlouhotrvající dochutí. Celek je pak zabalen do těžko popsatelné chuti, která je právě tak typická pro archivní čaje, taková svěží, mentolová až jakoby prachová.

Čaj opět nezklamal a rádi jsme si jej v okruhu přátel vychutnali. Jen více takových čajů :-D.